Kdo hraje volejbal, tak ví, že je to úžasný sport. A že je skvělé nejen zahrát si volejbal, ale vůbec mít možnost pohybovat se ve volejbalovém světě, tedy mezi stejnými nadšenci a příznivci tohoto sportu. Volejbalový svět vám otevře náruč, když se ocitnete na novém místě, kde nikoho neznáte a naservíruje vám spoustu podobně naladěných lidí. Získáte okruh nových známých a přátel kdekoliv, ať už se přistěhujete do nového města, nebo jen jedete na dovolenou. Když si to člověk v určitém věku uvědomí, tak si moc přeje, aby to samé zažívaly a poznaly i jeho děti. Že by nejen o volejbal, ale i o tuto velkou životní výhodu neměly být ochuzené. A někdy je člověk kvůli tomu ochotný i založit oddíl.
Založit volejbalový oddíl totiž není nic složitého. Stačí mít tedy toho potomka nejlépe ve věku, kdy už by měl začít důvěrně poznávat míč, potom bydlet ve městě nebo se do něj přistěhovat, kde žádný dětský volejbalový oddíl nefunguje a to ani v jeho okolí, a mít dost volného času.
V roce 2009 jsem založila holčičí oddíl volejbalu v Kutné Hoře a přivedla do volejbalového světa nejen svojí dceru, ale i pár dalších holek. Začínala jsem sama, ale postupně se ke mně přidávali další ochotní a nadšení volejbalisté mezi rodiči. Mohli jsme tak přidat tréninky, začít jezdit na turnaje, pořídit první dresy a rozšířit oddíl o přípravku. Strávila jsem s oddílem krásných sedm let, měla radost z každého povedeného tréninku i z pozdějších úspěchů na turnajích v minivolejbale. Za svůj velký úspěch považuji každoroční pořádání turnaje v rámci oddílu, při kterém tým tvořil rodič a dítě. S upravenými pravidly si tak mohly členky oddílu zahrát s někým z rodiny a společně zažít radost ze hry a předvést, co se naučily. Na soustředěních jsme pak pořádaly podobný turnaj, kde tým tvořila vždy starší hráčka s mladší. A my trenéři jsme se nestačili divit, kde se v těch puberťačkách najednou bere ta trpělivost, pochopení a povzbuzování svých malých spoluhráček. Především tyto akce a zážitky mě přesvědčily o tom, že jsem čas trénováním netrávila nadarmo a že to mělo smysl.
Ráda na to vzpomínám a jsem vděčná, že se oddílu po mně chopil právě Kuba Čapek, který ho léta se mnou vedl a který ho společně s Víťou Richterem posunul tam, kde je teď. Přeji všem, kteří se dětem ve volejbalovém oddílu SPARTA Kutná Hora věnují, aby se jim dařilo předávat znalosti, radost, nadšení a závislost na tomto krásném sportu.