Historie – Volejbal Kutná Hora

Historie kutnohorského volejbalu

Stará Sparta

Oddíl volejbalu má v Kutné Hoře dlouhou tradici. Tuto historickou etapu připravujeme. Pokud patříte mezi pamětníky kutnohorského volejbalu, uvítáme vaši spolupráci při sběru informací.

V tomto období jednotliví trenéři nezávisle na sobě odstartovali několik tréninkových skupin. Spolu s výstavbou nové kutnohorské plovárny vznikl v roce 2005 Beach Club Kutná Hora. V roce 2009 začala Hana Hlínová trénovat mládež a v roce 2015 vznikl na základní škole Žižkov volejbalový kroužek, který funguje dodnes.

Od roku 2018

K plnohodnotnému oddílu tak, jak ho známe dnes, velkou měrou přispěla výstavba nové sportovní haly v Kutné Hoře. Udělali jsme nábory na základních školách a během dvou sezón už jsme trénovali mládež v 5 věkových kategoriích. Díky tomuto skvělému startu se nám podařilo získat městský pozemek na stavbu antukových kurtů na Klimešce.

Na stavbě nových antukových kurtů se podíleli sami trenéři, hráči a celá řada rodičů

Výstavba nových antukových kurtů

Stavba kurtů na Klimešce začala na podzim roku 2018 po dlouhých vyjednáváních se zástupci města. Kurty jsou postaveny na městském pozemku.

V našem volejbalovém oddílu sportovního klubu SPARTA Kutná Hora se zabýváme především výchovou volejbalové mládeže. Základna dětí se nám úspěšně rozrůstá, takže jsme se za podpory Českého volejbalového svazu a města Kutná Hora rozhodli vybudovat nový venkovní antukový areál. V roce 2019 jsme spolu s trenéry, rodiči a dětmi odpracovali přes 1400 brigádnických hodin. Spolupracovali jsme při tom s našimi sponzory a místními stavebními firmami. Některé firmy jsou uvedeny mezi našimi partnery, jiné chtěly zůstat v ústraní, být „tichými společníky“ našeho společného díla. Každopádně všem patří náš dík, velmi si vážíme jejich pomoci, ať už se jednalo o pomoc finanční nebo materiální. Areál jsme uvedli do provozu začátkem září 2019. V roce 2020 bychom se chtěli pustit do budování zázemí, abychom po jeho dokončení mohli v areálu pořádat mládežnické turnaje a přivítat v něm i širší volejbalovou veřejnost.

Ze zarostlého koutu k červené antuce

Výstavba kurtů krok za krokem

znovuobnovení volejbalové tradice

Kdo hraje volejbal, tak ví, že je to úžasný sport. A že je skvělé nejen zahrát si volejbal, ale vůbec mít možnost pohybovat se ve volejbalovém světě, tedy mezi stejnými nadšenci a příznivci tohoto sportu. Volejbalový svět vám otevře náruč, když se ocitnete na novém místě, kde nikoho neznáte a naservíruje vám spoustu podobně naladěných lidí. Získáte okruh nových známých a přátel kdekoliv, ať už se přistěhujete do nového města, nebo jen jedete na dovolenou. Když si to člověk v určitém věku uvědomí, tak si moc přeje, aby to samé zažívaly a poznaly i jeho děti. Že by nejen o volejbal, ale i o tuto velkou životní výhodu neměly být ochuzené. A někdy je člověk kvůli tomu ochotný i založit oddíl.

Založit volejbalový oddíl totiž není nic složitého. Stačí mít tedy toho potomka nejlépe ve věku, kdy už by měl začít důvěrně poznávat míč, potom bydlet ve městě nebo se do něj přistěhovat, kde žádný dětský volejbalový oddíl nefunguje a to ani v jeho okolí, a mít dost volného času.

V roce 2009 jsem založila holčičí oddíl volejbalu v Kutné Hoře a přivedla do volejbalového světa nejen svojí dceru, ale i pár dalších holek. Začínala jsem sama, ale postupně se ke mně přidávali další ochotní a nadšení volejbalisté mezi rodiči. Mohli jsme tak přidat tréninky, začít jezdit na turnaje, pořídit první dresy a rozšířit oddíl o přípravku. Strávila jsem s oddílem krásných sedm let, měla radost z každého povedeného tréninku i z pozdějších úspěchů na turnajích v minivolejbale. Za svůj velký úspěch považuji každoroční pořádání turnaje v rámci oddílu, při kterém tým tvořil rodič a dítě. S upravenými pravidly si tak mohly členky oddílu zahrát s někým z rodiny a společně zažít radost ze hry a předvést, co se naučily. Na soustředěních jsme pak pořádaly podobný turnaj, kde tým tvořila vždy starší hráčka s mladší. A my trenéři jsme se nestačili divit, kde se v těch puberťačkách najednou bere ta trpělivost, pochopení a povzbuzování svých malých spoluhráček. Především tyto akce a zážitky mě přesvědčily o tom, že jsem čas trénováním netrávila nadarmo a že to mělo smysl.

Ráda na to vzpomínám a jsem vděčná, že se oddílu po mně chopil právě Kuba Čapek, který ho léta se mnou vedl a který ho společně s Víťou Richterem posunul tam, kde je teď. Přeji všem, kteří se dětem ve volejbalovém oddílu SPARTA Kutná Hora věnují, aby se jim dařilo předávat znalosti, radost, nadšení a závislost na tomto krásném sportu.

Hana Hlínová

trenérka oddílu Zlatíčka

Hanka to napsala výborně, její definice volejbalu mi jde z duše. Jenom bych doplnil, že volejbal je kromě jiného také sport na celý život – moji rodiče ho například hráli do poměrně vysokého (sportovního) věku, svého času jsme v Nymburce měli nahrávače, který si s námi občas přišel zahrát, bylo mu 68 let. Volejbal hrají kluci, holky, chlapi, ženský, všichni dohromady, takže ideální prostředí pro navazování známostí, kamarádství, přátelství a někdy i manželství. My s ostatními trenéry chceme v našich dětech vypěstovat právě ten návyk na volejbal, potažmo sport, protože se jim to v životě bude hodit – každý si potřebuje vyčistit tu makovici, co má na krku, od všech těch stresů, splínů a nervů, které okolo sebe občas má. Další výhodou volejbalu je, že na určité úrovni je to sport nenáročný na technické vybavení, pinkat se dá kdykoliv a kdekoliv. I náčelník české polární expedice Karel Němec dobře věděl, že když lékárník výpravy zapomněl ve vlaku míč, tak že jim na cestě k severnímu pólu může být úzko a že pak mohou propadnout trudomyslnosti. Neřešil nedostatek jídla ani extrémně nízké teploty, řešil to, že nemají míč. („Vidíš Vojtěchu? Kdybysme měli míč, pinkli bysme si a hned by byla nálada!“ – viz Jára Cimrman Dobytí severního pólu). Jsem rád, že právě volejbal se dostal do divadelní hry tohoto českého génia přelomu 19. a 20. století.

Chtěl bych Hance moc poděkovat za to, co pro kutnohorskou volejbalovou mládež udělala. „Její“ turnaj rodičů s dětmi pořádáme dál a je stále oblíbený jak u rodičů, tak u dětí. Stejně tak pokračujeme na letních soustředěních v propojení starších hráček s mladšími, takže je vidět, že nastartovala něco, co se rozběhlo, běží a věřím, že do budoucna i nadále poběží.

Vít Richter

Trenér klubu

Napište nám

Pokud patříte mezi pamětníky kutnohorského volejbalu před více než 20 lety, prosíme vás o zaslání jakýchkoliv materiálů, fotografií, textů, výsledků, vzpomínek hráčů, které by nám pomohly tuto etapu kutnohorského volejbalu zmapovat. Moc děkujeme.