O uplynulém víkendu jsme měli tradiční květnový volejbalový kemp. Sice už je červen, ale nevadí – Velká říjnová socialistická revoluce také nebyla v říjnu, ale o měsíc později, protože V. I. Lenin nestíhal točit s kalendářem. My jsme to zase v květnu nestihli kvůli Covidu, navíc jsme to měli zpestřené dubnovým počasím. Navzdory mizerné předpovědi jsme v pátek vyrazili vlakem směr Zbraslavice a za slunečného počasí jsme se pěšky přemístili z nádraží do známého areálu U Starého rybníka. V pátek byl na programu večerní trénink a potom posezení u ohně, kde si holky upekly specialitu z Michalovy kuchyně – trdelník z domácího kynutého těsta – kvásek se tentokrát mimořádně povedl.V sobotu jsme dopoledne i odpoledne střídali volejbal s koupáním a sledovali jsme zprávy, kde všude prší. Na nás pršelo přibližně čtyři a půl minuty, a to se nám ještě hodilo, protože jsme zrovna potřebovali pokropit hřiště. Jinak nás déšť dohnal až v deset hodin večer, kdy jsme už měli dogrilováno, břicha jsme měli plná masa (klasický trojboj prasekuřekráva) a chystali jsme mančaft do postelí. V neděli jsme měli také štěstí, protože ráno sice drobně pršelo, ale pak jsme mohli trénovat až do 11:30, kdy začalo pršet a pršelo už pořád až do našeho odjezdu. Nicméně vzhledem k tomu, jak to vypadalo jinde, jsme volejbalovým kempem prošli v podstatě suchou nohou.Děkujeme Michalovi za organizaci celé akce, holkám se na kempu líbilo, takže zase někdy příště VOLEJBALU ZDAR!!
Víťa

Červnová brigáda na kurtech
Na sobotní brigádě se sešla zase výborná parta. Na jedné straně to bylo několik kapacit