Jak už víte z předcházejícího příspěvku, naše „největší naděje“ (tedy naši nejmenší) dnes bojovaly o vavříny vítězů v Benátkách. Teprve pár dní před konáním turnaje nám naše vedení oznámilo, že výlet do Itálie se nekoná a vyslalo nás k Jizeře…. Dětem to (kupodivu) vůbec nevadilo a pustily se do boje, jako by bojovaly o Pohár CEV.
Bohužel, podobně jako v Neratovicích, i tady se našlo pár soupeřů, kteří byli nad naše síly…
Děti byly skvělé – hrály s plným nasazením, bavily se, daly do toho vše.
Jako trenéři máme před sebou ještě hodně práce (např. vysvětlit jim, že je sice fajn házet si s novými kamarády z jiných družstev, ale že cílem hry je hodit míč tam/tak, aby jej soupeř nechytil 😂), nicméně držíme se Monty Pythonů a díváme se na věc pozitivně – máme obrovský potenciál; zlepšit můžeme takřka vše 🤣! Výsledky důležité nejsou. Nikdo se nezranil, nikdo se neztratil a nikdo neodcházel rozladěný se slovy „příště se vám na to…..“.
Takže už teď se těšíme, jak příště budeme „atakovat bednu“😜
